logo zahrady bile

 

free zóna Smetanovy Litomyšle
11. 6. - 6. 7. 2020

vstup volný

Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel

 

Hudbu poslouchám vlastně celý Boží den! Teď už spávám s otevřeným oknem a náš dům je obklopen několika stromy, v nichž se zahnízdili ptáčci – a já vstávám do hotové symfonie! Sedám do auta, kde mám dva plné zásobníky cédéček, které průběžně měním, doplňuji a kombinuji do různých „výběrů“ z mých top písniček. A jeden takový zrovna hraje, začínáme stylově, totiž o práci:

  • Bratři Ebeni - Já na tom dělám...

Cesta mi trvá kolem sedmi minut, slyším tedy také

  • Spirituál kvintet – Pavana za deset švestkových knedlíků...

Do ještě ztichlé kanceláře vstupuji s charakteristickým veršem „Smíš váhat jenom chvíli, čas ladí loutnu svou…“ Nejdříve ze všeho zavírám okno, protože na pouličním klavíru, který je příhodně umístěn přímo pod mojí kanceláří, se dnes už poprvé někdo snaží rozplétati (obyčejně neřešitelné) předivo hitu pouličních klavírů

  • Ludwig van Beethoven – Pro Elišku

Za den jsem svědkem přibližně třiceti pokusů na toto téma, dalších dvacet obstarává

  • Wolfgang Amadeus Mozart – Turecký pochod

A pak že je klasika mrtvá! Jednou i dvakrát za den ke mně dolehne hra opravdového pianisty, ale ve valné většině případů někdo jenom mlátí pěstmi (pěstičkami) do klaviatury v bujaré sebedůvěře, že se to okolí líbí. Dovoluji si vyjádřit kvalifikovanou pochybnost, že by snad mělo – či dokonce mohlo – jít o interpretaci

  • Luboš Fišer – Sonáta pro klavír č. 4,

kde je hra pěstmi předepsána. Onu dramatickou kompozici slyším pořád v duchu. A nikdy nezapomenu, jaké ohromení jsem pocítil, když jsem ji v podání křehké Evy Krámské slyšel prvně! Zapínám PC a od té chvíle se můj playlist mění v pracovní. Brzy mne v Praze čeká rozhovor o dramaturgii zahajovacího koncertu 2017, na němž přivítáme Maestra Byčkova; zní jen a pouze Čajkovskij. Občas se vracím, porovnávám, stopuji:

  • Petr Iljič Čajkovskij - Francesca da Rimini op. 32
  • Slovanský pochod op. 31
  • Bouře op. 18
  • Předehra – Fantazie Romeo a Julie

Ale už je té – byť tuze krásné – romantické tragiky dost,i a tak uvítám, když na návštěvu přicházejí snoubenci, které budu v létě oddávat. Vybíráme společně muziku, na programu, mimo jiné

  • Jeremiah Clarke – Pochod Prince Dánského

Na mém posluchačském nebi všedního dne se však vyskytují i mráčky až mraky. To když stihnu oběd – mnoho restaurací je zamořeno opravdu hustým „hudebním smogem“. Rytmus duc –duc – duc – duci – duci / duc –duc – duc – duci – duci mi spolehlivě otráví i konzumaci čevabčiči, natož pokrm chutě sofistikovanější! Nejsem si úplně jistý, zda personálu škodí více kouření hostů či tento vlezlý všudypřítomný kravál. U některých obsluhujících již lze pozorovati záškuby tance svatého Víta a já bych z něj zcvoknul tak do týdne!

Odpolední jednání jde jedno za druhým, telefon si také nedává pokoj, takže pořádná muzika až kolem 16.30, ale ta stojí za to! Stahuji jednu z nejkrásnějších a nejsilnějších kompozic Wojciecha Kiłara, kterou hodlám prosazovat jako Velké finále, nejlépe jubilejního 60. ročníku. Více prozradit nemohu – festivalové noviny čte i konkurence.

Před 19.00 pravidelná chvilka přípravy jubilejního – 20. Koncertu na přání, který bude mít podtitul Tentokrát plný překvapení! Aktuálně jsem asi na čtyřiceti pěti v úvahu přicházejících titulech, další nápady se jen hrnou. Ale ve finále bude prostor jen asi na 12–15 skladeb… Z podstaty věci nemohu prozradit více. Ale abych stihl večerku! V autě mě čekají

  • Dire Straits – Private Investigations

Doma, při večeři a četbě teletextu, musí být – a je – absolutní ticho! Až později, na usmíření s celým dnem i se sebou samým, jako mušelínový plášť na všechny nervy, omyly i malá dramata takové, řekl bych, filozofické ploužáky:

  • Pink Floyd – Wish You Were Here
  • The Doors – The End

Ale úplný konec to ještě není. Kdo si ještě pamatujete klasická elpíčka z Eterny či Melodije? Mám na nich spoustu skvostů. Den i playlist končí Rolfem Uusvälim a velkolepými varhanami rižské katedrály (bez doktorky Čeňkové!):

  • J. S. Bach: Partita „O Gott, du frommer Gott“ BWV 767

Tak dobrou noc...