Smetanova Litomyšl

Místo, kde se setkává mnohé a bez rozdílů

Festivalové zahrady

Místo, kde se setkává mnohé a bez rozdílů

Petra Soukupová o Festivalových zahradách

Od malička byla vedena k hudbě, prarodiče ji dokonce stále zkoušejí z dějin klasické hudby. Ve třech letech začala hrát na klavír, v pěti přesedlala na housle, na které hraje dodnes. Je absolventkou oboru Hudební produkce na HAMU a stála u zrodu oblíbené Police Symphony Orchestra. V současné době tvoří dramaturgii Festivalových zahrad – doprovodné scény Smetanovy Litomyšle. Seznamte se s Petrou Soukupovou.

Jak jsi letošní zahrady pojala? A jak jsou propojené se Smetanovou Litomyšlí?

Program Festivalových zahrad je naplněný zase o něco více mladými umělci. Nově návštěvníci uslyší tzv. Večerní klasiku, kde bych ráda ukázala, že se u klasiky není čeho bát. Jde o krátké komorní akustické koncerty vždy od devíti večer, na kterých se představí studenti konzervatoří a vysokých uměleckých škol. Přes všední dny jsem LED obrazovku vyměnila za živý koncert, tedy hudby v zahradách bude letos opravdu hodně.

Co se týče propojení hlavního programu Smetanovy Litomyšle s Festivalovými zahradami, tak je spatřuji hned v několika směrech. Viditelným propojením je živý online přenos zahajovacího a závěrečného koncertu na LED obrazovku. Také přivítáme mnoho umělců z hlavního programu v pořadu Na piknik s KlasikouPlus. Do sedacího vaku si tak sedne vynikající klavírista Ivo Kahánek, operní zpěvák Adam Plachetka nebo i umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Méně viditelným spojením pak bude Na talíři… se světovými skladateli, kde chceme propojit všechny smysly. A tak když na zámeckém nádvoří bude koncert S Adamem Plachetkou na Broadway, u nás bude k odpolednímu menu hrát Gershwin, Bernstein a připravovat se bude americká kuchyně.

Jak vzniká program? Máš už dopředu vytipované umělce, hlásí se sami… Jak to probíhá?

Mám celý seznam umělců, které bych postupně chtěla zvát. Občas dostávám podněty zvenčí, zároveň se snažím aktivně vyhledávat nové interprety. Je to tedy kombinace všeho. Baví mě ale rozmanitost, kam až se zahradami můžu zajít. Jeden prostor tak propojí klasiku, jazz, swing, filmovou hudbu, operu či šanson.

Musíš také myslet na to, aby proti sobě zvukově „nešly“ pořady Smetanovy Litomyšle a Festivalových zahrad. Je těžké to skloubit?

Nejtěžší je vždy finalizace a obzvlášť teď během covidu, kdy se pracovalo s dvěma programovými variantami. Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda se vůbec pravidla pro kulturní akce alespoň v nějaké míře rozvolní. Program se měnil a vylaďoval každý den. S panem Stříteským jsme byli ale v kontaktu a věřím, že se nám podařilo předejít časovým kolizím.

Festivalové zahrady dávají příležitost mladým hudebníkům. Kteří to budou letos? A má příležitost každý, kdo se ozve, nebo si přeci jen vybíráš? Koho bys třeba ráda zařadila do programu?

Snažím se vybírat. Nebráním se nadšencům ani profesionálním umělcům, musí to ale především, jak se lidově říká, „šlapat“ a dokázat předat návštěvníkovi hodnotu – uměleckou i lidskou. Pro letošní rok se divák může těšit na Novoměstskou filharmonii, která sdružuje na šedesát mladých hudebníků, big band Pardubické konzervatoře Banda di Feste, buskerskou partu Brass Avenue, studentku operního zpěvu Zuzanu Kopřivovou, skvělou zpěvačku se sametovým hlasem Terezu Krippnerovou, písňové duo Brigita & Štěpán, cimbálovou muziku Harafica a mnoho dalších. V šuplíku pro další roky mám ansámbl Michal Grombiřík Quintet, dechové kvinteto Alinde Quintet, dětské sbory a dalších asi 80 jmen.

Větru dešti neporučíme. Jak jsi se popasovala s tímto úskalím zahrad? Je vše z programu realizovatelné i v případě nepříznivého počasí?

V letošním roce vůbec poprvé vždy počítáme i s mokrou variantou a 99 % programu budeme schopni odehrát i za deště. Využijeme tak prostory kostelů či Nové městské síně. Věřme ale, že pršet nebude, nanejvýš minimálně a budeme si moci naplno užít program v zahradách na trávě.

Ve Festivalových zahradách jsou i partnerské dny jako třeba Smetanový víkend s Českou spořitelnou. Přistupuješ k programu v těchto dnech jinak, kladeš na něco důraz?

Navržený program se vždy konzultuje s partnery daného dne. Snažím se ke všem dnům ale i přesto přistupovat stejně a dopřát zahradám kvalitní a zajímavý program, kde si každý přijde na své.

Na co se ty osobně v letošních zahradách těšíš?

Nerada bych vybírala a zmiňovala jen část programu. Věřím, že každý den je na co se těšit. Jsem ale zvědavá, jak bude fungovat Večerní klasika. Moc bych si přála, aby zahrady dokázaly více a více otevírat cestu ke klasice a potažmo i k hlavnímu programu festivalu.

Připravuješ už dramaturgii pro další rok? Pokud ano, prozraď nám alespoň trošičku?

Zatím si další ročník plánuji jen v teoretické rovině. Ráda bych ale do zahrad pozvala hudební pořad Petr Hapka a jeho potměšilí hosté, Tros Disqotecos, Nikol Bókovou Trio nebo Barboru Zmekovou. Chtěla bych v dalších letech propojoval větší jména s těmi, o kterých se ještě tolik neví, profesionály s nadšenci, a různé hudební žánry. Tak uvidíme, co se podaří.

Jak ty osobně vnímáš Festivalové zahrady? Když jsi ve středu dění, co kolem vidíš? Např. smích, pohodu, bavící se návštěvníky…? Jak bys tu atmosféru popsala?

Domnívám se, že zahrady jsou již neodmyslitelnou součástí festivalu. Díky nim se Smetanova Litomyšl otevírá novým návštěvníkům a ožívá tak další část města. Myslím, že je důležité, aby bylo cítit, že Litomyšl žije festivalem a doufám, že i náš doprovodný program tomu přispívá. Pro mě osobně jsou Festivalové zahrady především místem, kde se setkává mnohé a bez rozdílů, a to je na tom to krásné a nejcennější.