Na počátku všeho prý stojí myšlenka. V našem případě to ovšem byla Litomyšlenka. Zrodila se v lázních ducha jednoho festivalového večera po cestě od pramene Matěje Kuděje na zámek (kde začínal koncert). Supíme takhle nahoru po starobylých dřevěných schodech fortny, když to přišlo: To je přece ideální místo pro vepsání básně! Mezi každými dvěma schody jeden verš a báseň si tak může přečíst úplně každý, když stoupá po schodech (a aspoň zvolní dech)!
Byl to loni Jan Skácel, kdo veršům otevřel dveře Smetanky, a to ve velkém stylu. Název jeho poslední sbírky A znovu láska posloužil jako podtitul festivalu (u příležitosti 100. výročí Skácelova narození), a jeho verše tedy nemohly v programu chybět. Přední protagonisté festivalu, jako třeba Jakub Hrůša, Kateřina Kněžíková nebo Kateřina Marie Tichá, četli Skácela v Zahradách. Jeho poezie zazněla z úst Báry Polákové přímo na Velkém finále, ale byla protkána i mnoha dalšími programy. A konečně: na každé podstupnici schodů fortny byl napsán jeden jeho verš.
Díky tomu, že Skácelovy verše loni zarezonovaly, dostala poezie letos ještě o poznání víc prostoru, a dokonce vytvořila vlastní doprovodný festival. Hlavní program Smetanky oslavuje Belle Époque, dobu prokletých básníků. Je tedy tak trochu nasnadě, kudy se vydal nejmladší festivalový sourozenec. Nemusíte se ovšem bát, že bychom zůstali jen u básní někdy z přelomu století dávno minulých. Čeho se bát můžete?
Slam poetry
Snad nejprůbojnější, nejnovější a dost možná v dnešní době nejoblíbenější forma poezie rozezní v průběhu festivalu hned čtyřikrát podsíň na Smetanově náměstí. Červnové soboty a neděle v podvečer (před hlavním festivalovým programem) zavítejte na náměstí a nechte se strhnout. Dost možná poznáte, že slameři mají s prokletými básníky společného víc, než si myslí, ale přesto (anebo právě proto) mají v dnešní době vskutku co říct.
Timo
Další oblíbený formát na pomezí poezie, který jsme se rozhodli návštěvníkům představit, jsou streetartové intervence brněnského básníka. Projděte se litomyšlskými uličkami a dvorky: jeho tvorbu můžete spatřit hned na třech místech. A jeho knihy si pak můžete prolistovat v Poetickém podkroví.
Poetické podkroví
Ano, čtete správně. Výstavní sál v podkroví západního křídla zámeckého pivovaru je letos věnován veršům. Přijďte načichnout tvůrčí atmosférou a možná i sami něco napsat, třeba na psacím stroji z doby Belle Époque. Přijďte si posedět ve čtenářském koutku a zalistovat v titulech ze speciální poetické knihovničky. Určitě si v podkroví taky pořádně prohlédněte výstavu Rok, o kterém se básně píšou samy poetických koláží Anny Borovičkové Ročkové.
Autorská čtení
První festivalový pátek přijela Anička o své výstavě něco povědět a přečíst pár svých básniček. Zbylé dva páteční podvečery v průběhu festivalu pak budou věnovány básníkům z litomyšlské skupiny 20XX, kteří přečtou své texty, ale také se vyznají ze svých vztahů k prokletým básníkům. Do Litomyšle navíc už o prvním víkendu zavítal Poetista, který na svém epesním psacím stroji vykouzlil básničku na míru. V programu Zahrad se můžete tešit na večerní čtení poezie prokletých básníků a jejich prominentních překladatelů Nezvala, Holana a Reynka, ale i jiné literatury. Jeden večer zazní prokletí básníci dokonce v originále! A právě jejich verše si budete moci letos během festivalu číst, když půjdete z města na zámek fortnou. Možná se v duchu ptáte, proč má poetická Litomyšl přívlastek Smetanova, když náš národní skladatel žádnou poezii vlastně nenapsal. Za prvé: stejně jako ostatní básníci uznával hodnotu krásy. Za druhé: přece napsal alespoň několik symfonických básní, ne? A to už snad stačí… Přejeme si, aby se Smetanova poetická Litomyšl stala místem a časem, kde a kdy můžete zažít básnickou symfonii.
Smetanovu poetickou Litomyšl pořádá Národní festival Smetanova Litomyšl ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl a Městskou knihovnou Litomyšl. Kurátory jsou Ondřej Daněk, Martina Zuzaňáková, Iva Pekníková a Žaneta Richterová.
Ondřej Daněk
